Stopy v písku

Snil jsem jedné noci,

že jsem šel podél moře s mým Pánem,

a před mýma očima vyvstal,

páskům světla podobný,

můj život.

Pro každý úsek, jak se mi zdálo,

jsem objevil vždy dva páry kroků v písku:

jedny patřily mě,

druhé mému Pánovi.

Když pak kolem nás prošel poslední obraz, ohlédl jsem se a zjistil,

že mnohokrát byl v písku vidět

jen jeden pár kroků.

Kreslily fáze mého života,

jež pro mne byly nejtěžší.

To mě zmátlo

a obrátil jsem se na Pána s otázkou:

Když jsem ti tehdy předal všechno,

co jsem měl, abych tě následoval,

tu jsi řekl,

že budeš vždy při mě.

Ale v nejhlubších útrapách mého života

zde v písku vidím jen jeden pár stop.

proč jsi mě opustil právě tehdy,

když jsem tě tak zoufale potřeboval?

Pán vzal mou ruku a řekl:

"Milované dítě, nikdy jsem tě nenechal samotného,

už vůbec ne v dobách,

kdy jsi trpěl a byl sklíčený.

Tam, kde poznáváš v písku jen jeden pár stop,

tam jsem tě nesl na svých ramenou."